Horizont 4/2002

	Titulní stránka Brněnský občasník O autorovi těchto stránek Zpět do výběru	HORIZONT číslo 4 - ročník III. - 10. září 2002 Vydává: Okresní odbočka Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) Vrchlického 57 586 47 Jihlava
	OBSAH ČÍSLA Prázdninové rekondice Mozolov očima běžného účastníka Mozolov očima maséra Stručně o dalších rekondicích Blahopřání Technická zajímavost: Robot pro slepce Herman van Dyck: pokračování příručky Prázdninové rekondice V době letních měsíců, v červenci a v srpnu, členové naší organizace vyměnili každotýdenní posezení v klubu za individuální či společnou rekreaci. Je proto pochopitelné, že se tato skutečnost odrazí i v referování o činnosti jihlavské SONS na stránkách Horizontu. Proto bude tomuto prázdninovému číslu dominovat několik rekondičních pobytů, popis jejich průběhu a hodnocení. Řekněme si především, proč Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých uskutečňuje a podporuje pořádání zmíněného typu společného pobytu svých členů. Podle našeho mínění je hlavním smyslem rekondic prohloubit znalosti každého zúčastněného jednotlivce v prostorové orientaci, napomáhat mu procvičit si své schopnosti v samostatném pohybu, získat správné návyky společenského stolování a osvojit si kultivovaný a sebevědomý vztah ke zdravé veřejnosti nebo třeba proniknout do tajů výpočetní techniky. Rekondice v Mozolově měla především rozvíjet návyky společenské a orientační, zatímco již vyzkoušené a oblíbené místo - ubytovna Mars ve Svratce - mělo za úkol prověřit naše členy, jak si tykají s výpočetní technikou, a seznámit je s novinkami v této oblasti, které pro nás připravují různé firmy specializující se na zrakově postižené uživatele. Je potěšitelné, že řada našich členů dala přednost před soukromou rekreací akcím, jež na léto připravila naše organizace. Je pravda, že vše nevyšlo stoprocentně, ale při pořádání těchto poměrně náročných a organizačně komplikovaných akcí dochází občas k nečekaným a ze strany účastníků překvapujícím skutečnostem. Tak tomu bylo i tentokrát, ale i navzdory všem potížím je možno konstatovat, že rekondice dopadly vcelku dobře. redakce Mozolov očima běžného účastníka Už v minulosti jsem se zúčastnil několika rekondičních pobytů a musím říci, že jsem byl vždy spokojen. I tento rok jsem si s rodinou zajistil z nabídky jednu, a to tu, která se uskutečnila uprostřed krásné jihočeské přírody pár kilometrů od Tábora ve středisku zvaném Mozolov. V letáku zvoucím k rekreaci stálo: ubytování ve zděné budově, v dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením včetně sprchy. Předpověď počasí slibovala slunečné dny, a tak jsem se těšil na pěkně strávený týden mezi přáteli. Na cestu jsme se vydali autem a po menším bloudění přece jen dorazili na místo. Očekával jsem klidné ubytování, ale ouha, je tu nemilé překvapení. Značně rozčilení spoluúčastníci zde vyjadřovali vehementně svoji nespokojenost s ubytováním. Místo dříve inzerovaných podmínek nám byly náhle nabízeny dřevěné chatky s kapacitou deseti lidí, a navíc jen s jednou sprchou a dvěma wc. Prvotní reakce mnoha z nás byla - okamžitý odjezd domů a žádost o vrácení peněz. Po mnohém vysvětlování i omluvách se většina z nás rozhodla dokončit již zaplacenou rekondici, ale mírné rozčarování zůstávalo po celý týden. Nakonec pěkné počasí a humor i přátelství zdolaly další potíže, ale schody, které vedly k chatkám (bylo je třeba denně překonávat několikrát) nepřestaly být terčem nespokojenosti až do soboty, kdy se odjíždělo. Je třeba ale napsat i o kladech. Bazén v útrobách hlavní budovy nám byl denně k dispozici a bylo možno se vykoupat i v blízkém rybníku. Gurmáni si též přišli na své. Jídlo bylo vskutku prvotřídní a až na malé výjimky s ním byli všichni spokojeni. Ke kladům patřily i dva zájezdy. První do Sezimova Ústí k památníku prezidenta Edvarda Beneše a do historického města Tábora, kde jsme navštívili husitské muzeum. Druhý potom do Bechyně a Týna nad Vltavou. Bechyňský zámek, který jsme si prohlédli, byl velmi pěkný a ani hasičské muzeum ve městě nás nezklamalo. Nevydařený začátek a průběžná nedorozumění s vedoucím parkhotelu se snažili tlumit zejména přítomní členové výboru, ale ani oni nezakrývali často svoji rozladěnost, a tak dalo dost práce napravit pošramocenou reputaci. Mnozí účastníci budou jistě při příštích akcích vzpomínat na přehmaty a nedostatky z mozolovské rekondice. Závěrem chci říct, že jsem našel na rekondici i mnoho dobrého a že by nemělo hodnocení vyznívat příliš negativně. Přes všechny nedostatky jsme prožili pěkný slunečný týden a přátelství a soudržnost lidí není přece taky k zahození. B. Marek Mozolov očima maséra Důkazem, že potíže a některá nedorozumění se netýkala všech, může být následující příspěvek, jež vyznívá poněkud jinak než řádky, které jste právě dočetli. Dovolte, abych na tomto místě pověděl několik slov k rekondičnímu pobytu v Mozolově, který se uskutečnil ve dnech 6. - 13. 7. 2002. Parkhotel se svým příslušenstvím, které nám bylo dáno k dispozici, byl opravdovou baštou pro masérské služby. V hlavní budově byla posilovna, sauna, krytý bazén, sály pro cvičení, veřejné sprchy a pracovna pro maséra. V rámci areálu, který byl v malebném prostředí, se nacházelo několik hřišť, tenisové kurty, nářadí pro lehkou atletiku, kulečník a stoly pro stolní tenis. Navíc jsme měli k užívání i rybník s písčitým dnem a malou pláž s lavičkami. Vlastní areál byl osázený okrasnými jehličnany a cesty byly vyasfaltované, a proto vhodné pro malé procházky v každou denní hodinu. Masáže probíhaly denně od neděle 7. července až do pátku 12. července 2002. Jedinou výjimkou bylo úterý 9. 7., kdy se uskutečnil autobusový zájezd. Hlavní čas vyhrazený pro masáže byl vždy dopoledne od 8.30 do 12.00 hodin. Mimo tento rámec se prováděly masáže individuálně dle potřeb klientů v odpoledních hodinách a před večeří. Pro vaši představu a ilustraci bylo v rámci rekondičního pobytu v Mozolově provedeno cca 45 masáží. Značný zájem byl o manuální lymfodrenáž dolních končetin, kde byl konstatován kladný účinek při otocích. Při masážích obličeje si klienti pochvalovali především relaxační efekt. Nosnou masážní metodou byla klasická masáž, tak jak ji známe z našeho klubu. Přítomní členové tenisové školy z Pardubic vysoce ocenili naše masérské postupy a dovednosti, přestože měli k dispozici svého sportovního maséra. Na závěr je mou milou povinností poděkovat organizátorům rekondičního pobytu, jmenovitě panu Pavlu Hegnerovi, předsedovi ZO SONS Jihlava, za pozvání na tento jedinečný rekondiční pobyt a všem klientům a příznivcům masérských služeb popřát hodně zdraví a pohody v jejich osobním životě. Pro ty, kteří mají zájem získat další informace o mých masérských službách, využívám této příležitosti a uveřejňuji svoji internetovou adresu. Máte ji k dispozici na www.masaze.euweb.cz. Leo Brückner - masér Stručně o dalších rekondicích Bohatá nabídka rekondic se nezastavila a rychle po Mozolově následoval pobyt ve Svratce. Byl zaměřen na výpočetní techniku, a proto se jí zúčastnili i přátelé z Brna, včele s panem Čábou. Mezi přítomnými byl i jihlavský zástupce pan Radovan Jakubík, který má, jak se říká v popisu práce, zasvěcovat zrakově postižené do tajemství moderní výpočetní techniky. Účastníci rekreace se rozdělili na dvě skupiny. Jedna se potila u počítačů a druhá plnila běžné prvky prostorové orientace a využívala veškeré příležitosti ke koupání a procházkám do okolí. Jako tradičně byly naplánovány a uskutečněny dva zájezdy. První do Hlinska a druhý na hrad Pernštejn. Zejména návštěva hradu byla nezapomenutelná, protože netradiční přístup průvodkyně všechny návštěvníky nadchl. "Po informaci, že jsme těžce zrakově postižení," říká paní Milada Hrušková, "se přístup mladé průvodkyně k nám velmi změnil." Její výklad byl mnohem podrobnější, a dokonce v mnoha případech odstranila šňůru oddělující návštěvníky od vystavovaných exponátů. Umožňovala nám sáhnout si na ně a prohlédnout si je, tak říkajíc, rukama. Závěrem ještě dodejme, že počasí bylo velmi vlídné, a tak až na poněkud horší stravování, zejména co se týká množství servírovaného jídla, se všem účastníkům pobyt zamlouval. - - - - - Ještě však nebyl všem dnům, co se týče rekondicí, konec. Nabídka byla obohacena na poslední chvíli o Týn nad Vltavou. Povodně, které zasáhly naši republiku, poznamenaly ale i tento zájezd. Týn nad Vltavou byl rovněž postižen touto přírodní katastrofou, a tak frekventanti, jichž bylo mimochodem pouze osmnáct, nemohli využívat blízkou přehradu ke koupání, protože byla velmi znečištěna. Přesto nechyběla všem přítomným dobrá nálada. Museli se sice ještě vyrovnat s netradičním ubytováním v průchozích pokojích, ale i to se dalo překonat. Na závěr můžeme letošní léto z pohledu členů SONS Jihlava hodnotit pozitivně a prohlásit, že klady rekondic převážily nedostatky. Přesto mnohé chyby a přehmaty zbytečně znepříjemňovaly našim členům dobrou náladu. Doporučuji napříště pečlivěji naplánovat akce a předem si zjistit všechny podrobnosti a zájemce o nich včas informovat. A ještě poznámka na závěr. Množství akcí je sice potěšující, ale někdy méně znamená více, zvláště když kvantitu vystřídá kvalita. Redakce Blahopřání Redakce časopisu Horizont již tradičně blahopřeje všem svým členům, kteří v měsících červenci a srpnu oslavili svá životní jubilea. Týká se to především: Anny Kotulánové, Marie Schwarzové, Pavla Hegnera, Miroslavy Majerové, Ludmily Havlové, Marie Jirákové, Dagmar Kunteové a Ladislava Čepeho. Všem přejeme hodně zdraví a životní pohody. TECHNICKÁ ZAJÍMAVOST: ROBOT PRO SLEPCE Japonským vědcům a inženýrům se podařilo sestrojit "mechanického psa" schopného vodit slepce. Tento "pes" naviguje pána pomocí orientačních bodů po trase, kterou předběžně prošel s programátorem. Semafory, křižovatky, chodníky, schodiště - veškeré objekty jsou nafilmovány a uloženy v paměti. Díky zabudovaným kamerám robot dokáže i obcházet překážky a zastavit se, pokud jejich trasu křižuje chodec nebo cyklista. Nevidomý jej před sebou tlačí pomocí dvou rukojetí a dostává od něj hlasové pokyny. SCIENCE & VIE, Paříž Herman van Dyck: pokračování příručky Po delší odmlce Vám opět přinášíme pokračování příručky Hermana van Dycka: ODCHÁZENÍ: Už se vám možná stalo, že jste mluvili na někoho, kdo během Vaší řeči opustil místnost, aniž byste si toho všimli. Bezpochyby jste se tomu zasmáli nebo jste byli popuzeni svou nepozorností. Jinak takovou situaci prožívá nevidomý. Na rušné ulici, v místnosti, kde se mluví a kde hraje rádio, v hlučící kavárně, ve společnosti, atd. často nepozná, zda je člověk, k němuž hovoří, ještě přítomen. Stává se proto, že nevidomý hovoří k prázdné židli. Nakonec to pochopí, ale není to příjemný pocit. Oznamte mu tedy vždy, že odcházíte a také, že jste se vrátil. Pokud to neuděláte, nevidomý nemusí Váš odchod (příchod) zaregistrovat. Může tak snadno vzniknout společensky trapná situace. Nevidomý očekává signál, který může vnímat. Úsměv sám o sobě, jakkoli milý, či kývnutí hlavou nejsou k ničemu. KDY A JAK POPISOVAT Mnoho lidí si myslí, že když jsou ve společnosti nevidomého, musí na něj bez přestání hovořit: "Kdybych přestal, nevěděl by, že jsem ještě tady ... " nebo "Stejně nemá co na práci". Dobře míněné tlachání však může velmi obtěžovat. Jako v kterémkoli jiném rozhovoru, i tady mají své důležité místo chvíle ticha. Ostatně nevidomý spoléhá na to, že ho neopustíte, aniž byste mu to předem sdělili. Ačkoli nevidomý nevidí své okolí, bývá ve skutečnosti často lépe informován, než se všeobecně míní. Poznatky získává ostatními smysly. Dosti rychle z jeho otázek pochopíte, zda si přeje popis detailní nebo zběžný. Je užitečné zmiňovat se bez vybídnutí o věcech zvláštních nebo nezvyklých - např.: "Tato tramvajová zastávka bude příští týden mimo provoz", i když v daném okamžiku tramvají necestuje, nebo: "Na rohu této ulice je nový obchod s oděvy." Tyto informace mohou být nevidomému užitečné později. NAKUPOVÁNÍ Pokud pomáháte zrakově postiženému při vstupu do obchodu, doveďte ho k prodavači, který se mu může věnovat. Případně ho sami doprovoďte do oddělení s příslušným zbožím. Někdy si nevidomý přímo zakoupí předem vybranou věc. Jindy si potřebuje z nabídky vybírat. Chce nejprve vidět, co mají, dávejte mu proto do ruky různé vzorky zboží, aby si mohl udělat představu o tvaru, materiálu, velikosti a kvalitě. Popište mu barvu, vzor, atd. . Můžete sdělit i svůj názor: "Pokud mohu za sebe říci, tato barva vám nesluší." Jestliže při placení nevidomý neříká, jakými penězi platí, podotkněte sami: "Dáváte 500 Kč". Sníží se tak riziko trapného nedorozumění. Nevidomý zpravidla ví, čím platí, ale omyl je vždy možný. Při placení je vhodné dávat peníze do jeho ruky, tím mu usnadníte jejich ukládání. ----------------------------------- Na přípravě a výrobě časopisu se podíleli: Bořivoj Marek (marekb@braillnet.cz), Ing. Leopold Brückner Podklady dodali: Milada Hrušková, Eva Malečková, Pavel Hegner grafická úprava tiskové verze: B. Marek ml. tisk: Pavel Hegner (hegner@braillnet.cz) tisk bodové verze: Tyflocentrum Brno (tsoas-br@braillnet.cz) časopis můžete také nalézt na této www stránce. SONS Jihlava 2002 Optimalizováno pro MS Internet Explorer 5.xx nebo 6.0 rozlišení 800 x 600 / True Color 32

*** * * * ***